arterie (arteria)

tepna. Céva, která vede krev od srdce, a to zejm. ve velkém oběhu pod vysokým tlakem. Tomu odpovídá její stavba – silná svalová vrstva ve stěně (medii). Tepny ve velkém oběhu vycházejí z aorty, vedou okysličenou krev a umožňují tak výživu orgánů. Plicní tepna (a. pulmonalis) vede neokysličenou krev pod podstatně nižším tlakem do plic. Vysoký tlak v tepně se projevuje při jejím přerušení: krev z ní stříká rytmicky s činností srdce. Na velkých tepnách probíhajících blízko povrchu těla je možné hmatat puls. Nejč. onemocněním tepen je ateroskleróza, která může způsobit ischemii vyživovaných orgánů. Zkr. a., aa. Srov. arteriola, véna [původ slova je nejasný. Snad od řec. aer vzduch; tereo obsahovat, neboť staří Řekové asi původně nerozlišovali mezi tepnami a průduškami; tepny jsou po smrti prázdné, proto se věřilo, že obsahují a pumpují vzduch a souvisejí nějak s průduškami; srov. trachea, asfyxie. Nebo od artér věšák, srov. aorta]

« Zpět

Oborové lexikony