autoantigen
antigen schopný v organismu, jehož je součástí, vyvolat tvorbu protilátek (srov. autoprotilátky) a následnou imunitní reakci s možným poškozením příslušných tkání a orgánů, které jsou jeho nositeli. A. může vzniknout např. působením infekce (viry), poškozením tkání, nádorovým zvratem, oslabením supresorové regulační funkce imunitního systému, popř. vystavením některých tkání (např. spermií, oční čočky) vlastnímu imunitnímu systému, před nímž jsou za normálních okolností izolovány. Srov. autoimunita, zkřížený [auto; antigen]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství