autotransfuze
1. postup, při němž je nemocnému (např. při operaci) podána jeho vlastní krev, která mu byla s tímto záměrem dříve odebrána a skladována. Výhodou je odstranění rizika přenosu některých nemocí a naprostá totožnost krve. Srov. transfuze 2. opatření v rámci první pomoci, při němž se postižený ukládá s nohama nad úrovní trupu. Tato poloha snižuje přítok krve do končetin a umožňuje její lepší využití pro zásobení životně důležitých orgánů. Používá se např. u většího krvácení nebo u synkopy [auto; transfuze]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství