Start | O nás | Maxdorf | Spolupráce



Velký lékařský slovník online…

A | B | C | D | E | F | G | H | Ch | I | J | K | L | M | N | O
P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0-9 | #


bubínek (ušní)

blanka na konci zevního zvukovodu oddělující zevní a střední ucho. Má elipsovitý tvar, velikost cca 9×11 mm, tloušťku 0,1 mm. Ve středu je mírně vtažen dovnitř (umbo). Zevní plocha má sklon dolů a dopředu. Okraj je zesílen v anulus fibrocartilagineus. Ve střední části je patrná vyvýšená hrana (stria mallearis), podmíněná srůstem s rukojetí kladívka (manubrium mallei), kterou zakončuje hrbolek (prominentia mallearis), od něhož vybíhají dvě řasy (plica mallearis anterior, posterior), mezi nimiž je bubínek tenký a nenapjatý (pars flaccida, Shrapnellova membrána). Větší část b. je napjatá (pars tensa). B. se rozechvěje zvukovými vlnami, které přenáší do středního ucha na sluchové kůstky. Bubínek může prasknout při hromadění hnisu ve středním uchu při středoušním zánětu. V takovém případě je vhodnější bubínek zavčas protnout uměle (viz paracentéza). Srov. barotrauma, myring-

« Zpět


Reklama


Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.