Carrel Alexis (1873–1944)
francouzský chirurg, průkopník transplantací a tkáňových kultur, v r. 1912 obdržel Nobelovu cenu za techniku sutury cév (srov. Ollier). Pro rozpory s kolegy odešel na chicagskou univerzitu. Společně s C. C. Guthriem studoval možnost transplantace ledvin a štítné žlázy, upozornil na problémy se snášenlivostí. Za I. světové války se jako vlastenec vrátil do Francie a sloužil v polním lazaretu, kde s H. Dakinem léčil zranění irigačním roztokem. Přes 30 let pak působil v Rockefellerově ústavu, kde mj. propracoval pěstování tkáňových kultur, podařilo se mu vypěstovat nádor in vitro, zavedl uchovávání krve při nízké teplotě. Od r. 1939 pracoval pro vládu ve Vichy. Viz C. láhev, C.-D. léčba, C. steh
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství