cement glasionomerní

zubní cement (výplňový a fixační), jehož tuhnutí je důsledkem reakce prášku z hlinitokřemičitého skla s tekutinou – polykarboxylovou kyselinou. Při použití c. g. není nutná další podložka díky chemické reakci – iontové výměně mezi cementem a tvrdými zubními tkáněmi. C. g. mají vynikající vazbu na zub; po předchozím naleptání skloviny, resp. dentinu, 37%ní kyselinou fosforečnou, resp. 50% kyselinou citronovou, není nutno u plošných erozí či klínovitých defektů zvyšovat mechanickou retenci výplně ev. podsekřivinami

« Zpět

Oborové lexikony