chelatace
fyzikálně chemický proces, při němž některé organické sloučeniny váží vícevazebné kationty (obv. kovy – železo, měď, vápník atd.) dvěma nebo více vazbami. Např. v hemu je železo vázáno porfyrinem. Chelatačních látek se využívá i léčebně, např. k léčbě otrav některými kovy (např. olovem), k odstranění nadměrného množství mědi u Wilsonovy choroby nebo železa u hemochromatózy. EDTA vyváže mj. vápník, čímž se krev stává nesrážlivou (využívá se laboratorně) [řec. chele ptačí pařát, klepeto raka]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství