Chlamydia
lat. rod mikroorganismů schopných množení jen v buňce (obligátní intracelulární paraziti). Chlamydie nejsou schopny vlastní produkce energie. Mají charakteristický způsob množení. Do buněk vnikají endocytózou ve formě infekčních elementárních tělísek (o velikosti cca 300 až 400 nm). Intracelulárně unikají fagocytóze a mění se ve větší (cca 1000 nm) retikulární tělíska, která nejsou infekční, ale množí se a posléze se opět kondenzují v elementární tělíska, která po zániku buňky (ev. exocytóze) mohou infikovat buňky další. Retikulární tělíska jsou v buňce patrná jako inkluze (srov. např. konjunktivitida inkluzní). Jsou nepohyblivé, kokoidního tvaru se značným pleomorfismem, podobné gramnegativním bakteriím, se společným lipopolysacharidovým antigenem. Diagnostika je přímá i nepřímá. Kromě kultivace se prokazují antigeny a používají se i molekulárně biologické metody (PCR, gen-probe). Odběry infekčního materiálu se řídí zvláštními pravidly. Z antibiotik se při chlamydiových infekcích používají tetracykliny, makrolidy, azitromycin [řec. chlamys plášť, podle tuhé buněčné stěny]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství