chlor
chlorum, Cl (Z = 17, Ar = 35,453). Jedovatý žlutozel. plyn ze skup. halogenů (VII.A) period. soust. Velmi reakt., má dezinfekční (chlorování pitné vody, chloramin aj.) a bělicí účinky, v plynné formě poškozuje organismus. Anion ch. (viz chloridový anion) je hlavním aniontem extracelulární tekutiny. Bývá i součástí někt. bojových plynů. Objev. r.1774 Švédem K. W. Scheelem [řec. chloros zelený, od chloe zeleň]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství