chuť

jeden z klasických smyslů. Chuťové buňky jsou umístěny v dutině ústní (jazyk, hltan, patro), z nichž jsou podněty vedeny VII., IX. a X. hlavovým nervem přes jádro v prodloužené míše a thalamu do temenního laloku mozku. Pro vnímání ch. je třeba, aby se látky rozpouštěly ve vodě či slinách. Na jazyku jsou chuťové pohárky umístěny v oblasti jazykových papil, přičemž určité oblasti jazyka zprostředkovávají určitý typ chuti (kyselou po stranách jazyka, sladkou na jeho špičce, hořkou v zadních částech jazyka, slanou v předních částech). Někdy se popisuje ještě chuť „masová“ pro glutamát sodný. Ch. je úzce spojena s čichem, jehož prostřednictvím rozeznáváme podstatně více molekul (tisíce). Poruchy ch. jsou často způsobeny právě poruchou čichu (vč. rýmy), ovšem nejde o skutečnou poruchu ch. jako takové. K té vedou např. onemocnění dutiny ústní a nervového systému, resp. příslušných drah vedoucí chuťové vjemy. Vyšetření ch. je gustometrie. Srov. ageuzie, dysgeuzie, kakogeuzie, parageuzie

« Zpět

Oborové lexikony