cysta

1. patologická dutina s vlastní výstelkou (epitelovou vrstvou), pův. dutina obecně. Je vyplněna tekutou nebo tužší hmotou, která je produktem této výstelky či orgánu, v němž se c. nachází. C. vzniká nejč. zadržením obsahu (retenční c.), který má být vyloučen (např. c. kožních žláz – aterom), nadměrným růstem dané žlázy (např. c. v mléčné žláze či vaječníku, často vznikající vlivem hormonů) nebo je důsledkem vývojové poruchy (c. ledvin). Může se rovněž tvořit kolem parazitů (cysticerkus). Význam cyst je různý – záleží na jejich příčině, místě, počtu. Např. ojedinělé c. ledvin jsou zcela běžným a neškodným nálezem, naopak prostoupení ledvin četnými cystami (srov. cystóza) může výrazně poškodit jejich funkci 2. stadium v životě prvoků (např. Giardia intestinalis, Entamoeba histolytica). Slouží hlavně k přenosu patogenního agens. Srov. oocysta, spora [řec. kystis dutina]

« Zpět

Oborové lexikony