dutina
1. v anatomii označení přirozeného dutého prostoru ohraničeného definovanými orgány či částmi těla. Např. d. ústní, hrudní, nosní, břišní. Pro d. trubicových orgánů se užívá názvu lumen. Lat. cavitas, cavum 2. v patologii dutý prostor vzniklý chorobným dějem (zánětem, rozpadem, nádorem aj.) a vyplněný např. hnisem, zánětlivou tekutinou. Např. absces, tuberkulózní kaverna, kavita. Patologický obsah se však může vyskytovat i v přirozených d. (empyém), srov. cysta
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství
