elektroencefalografie (zkr. EEG)

neurofyziologické vyšetření umožňující zaznamenávat elektrickou aktivitu z různých částí mozku. Elektrody se umísťují na povrch lebky. Snímá se v klidu či za různé (např. světelné) aktivace, může být součástí polygrafie. Užívá se k diagnostice epilepsie, spánkových poruch, nádorů, poruch vědomí vč. kómatu, traumat apod. Existuje několik rytmů zaznamenávaných při EEG (viz alfa, beta, delta, theta rytmus), které se liší frekvencí a souvisejí s aktivitou mozku. Srov. EKG, evokované potenciály [elektro-; encefalon; -grafie]

« Zpět

Oborové lexikony