embolus

vmetek. Pevný útvar, který je nesen krevním řečištěm. Může dojít k jeho zaklínění v cévě, kterou tím uzavře a způsobí komplikaci v závislosti na své poloze. Jde především o krevní sraženiny (tromby), které se tvoří nejčastěji v dolních končetinách a jsou zaneseny krevním proudem (embolizovány) do plic. Septický e. – vznikne např. při infekční endokarditidě. Tukový e. – vmetek z tukové tkáně, uvolněný při zlomeninách dlouhých kostí, ortopedických operacích, liposukci aj. a zanesený do plicního i velkého oběhu. Vzduchový e. – zaklínění vzduchové bubliny, převážně v pravé srdeční komoře, při operačních úkonech nad rovinou srdce (operace mozku, štítné žlázy, zavádění nebo nechtěné rozpojení centrálního katétru). E. z plodové vody – k vmetení plodové vody do krevního oběhu matky většinou dochází během porodu nebo krátce po něm. Jde o vzácnou, ale závažnou porodní komplikaci. Viz embolie [em-, bol-]

« Zpět

Oborové lexikony