fagocytóza

pohlcení a zničení cizorodého materiálu, např. bakterie či vlastních poškozených a odumřelých buněk. Součást obrany organismu proti infekci (patří k nespecifické imunitě). F. má fázi adheze mikroorganismu na fagocytující buňku, při níž se může uplatnit opsonizace. V další fázi dojde k pohlcení mikroorganismu (srov. fagozom, fagolyzozom) a dále k jeho likvidaci (mikrobicidie). Schopnost f. mají některé bílé krvinky – neutrofily a makrofágy. K vrozeným poruchám f. patří např. chronická granulomatózní choroba, Chédiakův-Higashiho syndrom. Srov. pinocytóza [fago-; -cytóza]

« Zpět

Oborové lexikony