funkční porucha

porucha, u níž není možné nalézt žádné zřetelné onemocnění provázené morfologickými projevy (srov. organická porucha) ani není spojena s průkaznými odchylkami v laboratorním nálezu. F. p. jsou časté u trávicího a oběhového systému, mohou však být u dalších orgánů. Jejich vznik často souvisí s neurózou (dř. někdy označovány jako orgánové neurózy), resp. psychickou složkou osobnosti, proto součástí jejich léčby bývají psychoterapeutické postupy, event. podávání některých psychofarmak. V diagnostickém procesu je třeba vyloučit organické onemocnění. Klasickým příkladem f. p. je colon irritabile či neurocirkulační astenie. Srov. (neuro)vegetativní dystonie, psychosomatika

« Zpět

Oborové lexikony