Hippokrates (cca 460–cca 370 př. Kr.)

řecký učitel a zakladatel racionální medicíny, který vymanil tuto disciplínu ze závislosti na magii, pověrách a náboženství. Pocházel z ostrova Kos z rodiny, která se léčení věnovala po několik generací. Medicínu považoval za umění a vědu, zabýval se dietou, cvičením, spánkem a léčivy (proti horečce používal např. kůru z vrby obsahující salicylovou kyselinu). Položil základy názvosloví používaného do dnešní doby, nemoci dělil na akutní a chronické, epidemické a endemické, zhoubné a nezhoubné. Sám pravděpodobně napsal pouze zlomek děl jemu připisovaných, část jeho učení předávaného ústně asi zachytili jeho žáci a pokračovatelé. Pochybnosti patří i autorství H. přísahy (která však ovlivnila výrazně jak lékařské školství, tak lékařskou praxi). Viz H. přísaha, H. tvář, H. prst, H. čepice, H. hmat

« Zpět

Oborové lexikony