holografie
optický způsob vytvoření trojrozměrného obrazu, který vzniká promítnutím (s použitím zezadu vysílaného koherentního světla) záznamu (hologramu) reálného objektu na fotografické desce (bez použití fotografické optiky) sestávajícího z interferenčních obrazců pořízených rozděleným (odraženým od předmětu a referenčním) koherentním paprskem [holo-; -grafie]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství
