hybridizace
křížení (např. v genetice), párování. V molekulární biologii metoda, při níž se specifická, např. radioaktivně značená sonda za určitých podmínek (teplota, stringence) spáruje s příslušným hledaným (komplementárním) úsekem DNA nebo RNA ve vyšetřovaném materiálu a umožní tak jeho průkaz. Hybridizuje se např. na membráně, na niž byla DNA (RNA) přenesena (viz blotting) z gelu po elektroforéze. Přítomnost či nepřítomnost h. se pak prokáže např. autoradiografií [hybrid]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství
