hypertonický

1. mající zvýšené napětí, tonus. Srov. atonický 2. mající zvýšený osmotický tlak (srov. tonicita). Do h. prostředí přestupuje voda z prostředí s nižší tonicitou až do vyrovnání obou prostředí (izotonicita). V některých případech se termín h. používá v obdobném smyslu jako hyperosmolární (hyperosmolarita), ovšem pro vznik rozdílu mezi osmotickými tlaky je důležitá i prostupnost osmolárně aktivních látek skrz membránu mezi oběma prostředími. Např. glukosa při diabetické hyperglykemii vede jak k zvýšení osmolarity, tak tonicity, protože neprostupuje membránou. Naopak urea volně přechází, proto nevede k rozdílům tonicity mezi oběma prostředími. Opak: hypotonický 3. řidč. vztahující se k hypertenzi, srov. hypertonik [hyper-; tonus]

« Zpět

Oborové lexikony