hyperventilace
zvýšená ventilace vedoucí k poklesu arteriální tenze oxidu uhličitého (pCO2) pod normální rozmezí, tj. k hypokapnii. K h. vede dráždění dechových center v CNS, některé otravy (iniciální fáze otravy salicyláty), horečka, psychické stavy, popř. hypoxemie. Čistá hypokapnie způsobuje respirační alkalózu (se sníženou koncentrací ionizovaného kalcia a s následnou zvýšenou neuromuskulární dráždivostí – tetanií). Opak: hypoventilace. Srov. hyperpnoe [hyper-; ventilace]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství