hypoxie
nedostatek kyslíku (v buňkách, tkáních, orgánech či v celém organismu). H. se dělí obv. na 4 základní typy: (a) hypoxickou (s nízkým parciálním tlakem kyslíku v arteriální krvi, viz hypoxemie), (b) anemickou či transportní (např. při anemii, methemoglobinemii, otravě CO), (c) cirkulační (ischemickou při hypoperfuzi či ischemizaci tkání z celkových či lokálních příčin a stagnační při stáze krve, např. u žilních trombóz) a (d) histotoxickou (při poruše využití kyslíku tkáněmi, např. při blokování dýchacího řetězce kyanidy). Důležitý z hlediska h. a jejího posouzení je parciální tlak kyslíku v arteriální a venózní krvi a jejich rozdíl (arteriovenózní diference) informující o využití kyslíku. H. výrazně narušuje látkovou výměnu a zisk energie a vede k těžkému poškození orgánů i jejich funkcí. Metabolismus má anaerobní ráz, dochází k tvorbě laktátu a laktátové acidóze, snižuje se jeho efektivita. Nejcitlivější na h. je mozek. Srov. asfyxie, ischemie, HIF [hyp-; ox-]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství