indikace

rozhodný důvod či soubor okolností vyžadující určitý léčebný nebo diagnostický postup. Např. podání antibiotik u bakteriálních zánětů (penicilin u angíny), transfuze při velkých ztrátách krve. I. se dělí na absolutní, kdy je příslušný léčebný postup nutné provést (operace při náhlých příhodách břišních), a relativní, kdy je provedení daného zákroku nebo podání léku zvažováno ještě z dalších hledisek – jiné léčebné možnosti, riziko výkonu apod. (operace žlučových kamenů). Vitální i. nastává při přímém ohrožení života, jež může být daným výkonem odvráceno. Opak: kontraindikace [lat. indico ukazovat: in-1; dico říkat]

« Zpět

Oborové lexikony