inlay kořenová

inlay, jejíž korunková část nahrazuje pahýl ztracené klinické korunky a část kořenová zajišťuje retenci v kořenovém kanálku zubu bez dřeně. I. k. se nejčastěji zhotovuje z náhradních kovových slitin. I. k. lze použít nejenom při velkých defektech nebo při ztrátě korunky zubu, ale i u zubů anomálně postavených nebo skloněných, které nelze korigovat preparací. I. k. má velký význam, neboť ji lze v budoucnu po sejmutí celoplášťové korunky, kterou nese, využít jako pilíř pro další fixní náhradu. Podle poměru korunkové a kořenové části inlaye odlišujeme kořenovou nástavbu jednoduchou a kořenovou nástavbu s čepičkou. Též kořenová nástavba, čepová nástavba

« Zpět

Oborové lexikony