Start | O nás | Maxdorf | Spolupráce



Velký lékařský slovník online…

A | B | C | D | E | F | G | H | Ch | I | J | K | L | M | N | O
P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0-9 | #


jod

iodum, I (Z = 53, Ar = 126,9045). Nekovový prvek, tvoří šedočervené kovově lesklé šupiny. Již za obyč. teploty sublimuje za vzniku jedovatých hnědofialových par charakt. zápachu, které způsobují zánět oční a nosní sliznice. Patří k halogenům (VII.A skup. period. soust.), je nezbytný pro činnost štítné žlázy. V organismu je ho jen nepatrné množství ve formě jodidu, a to právě ve štítné žláze. Jeho zdrojem jsou např. mořské produkty. V oblastech s přirozeně malým obsahem j. se jeho slouč. přidávají do kuchyňské soli. Výrazný nedostatek j. (jodopenie) vede ke zvětšení štít. žl. (viz struma) a v těžkých příp. až k poruše její funkce (hypotyreóza, kretenismus) Je důležitý i během vývoje plodu. V medicíně se j. používá i jako antiseptikum (Lugolův roztok) např. k ošetření poranění. Radioaktivní izotopy se používají k označení někt. látky podávané při izotopovém vyšetření. Bývá i součástí kontrastních rentgenových látek. Někteří lidé jsou na j. v těchto přípravcích alergičtí. Objev. r. 1811 Franc. B. Courtoisem [řec. iodes fialový, podle barvy par]

« Zpět


Reklama


Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.