kavita

stomat. 1. dutina vzniklá působením zubního kazu v tvrdých zubních tkáních. 2. prostor připravený pro aplikaci zubní výplně, který vznikne po odstranění všech známek a produktů kazu při dodržení zásad správné preparace. Základní rozdělení tvarů kavit do pěti tříd, které je platné dodnes, navrhl na přelomu století G. V. Black: I. tř.: kavity v jamkách a rýhách na okluzi; II. tř.: kavity aproximálních ploch premolárů a molárů; III. tř.: kavity aproximálních ploch řezáků a špičáků, které nezasahují na řezací hranu zubu; IV. tř.: kavity aproximálních ploch řezáků a špičáků, které zasahují na řezací hranu zubu; V. tř.: kavity na gingivální třetině labiálních, bukálních nebo linguálních plošek zubu (krčkové kazy). Z praktických důvodů se kavity II. tř. dělí dále na meziookluzní (MO), distookluzní (DO) a meziodistookluzní (MOD) [cavitas]

« Zpět

Oborové lexikony