ketolátky
1. obecně látky obsahující ketoskupinu (–CO–) 2. v biochemii acetoctová kyselina, β-hydroxymáselná (3-hydroxymáselná) kyselina a aceton, látky charakteristické pro metabolický stav s nedostatkem glukosy, kdy první dvě slouží jako významný zdroj energie pro řadu tkání. Vznikají při odbourávání mastných kyselin z acetacetyl-CoA, který kondenzuje s acetyl-CoA za vzniku 3-hydroxymethylglutaryl-CoA, z něj pak vzniká acetoctová kyselina. Její spontánní dekarboxylací vzniká aceton (který je z organismu vydýchán), větší část je za účasti β-hydroxybutyrátdehydrogenázy v rovnováze s β-hydroxymáselnou kyselinou (což je důvod jejího řazení ke k., přestože nemá ketoskupinu). Vznikají v nadměrném množství při vystupňovaném odbourávání tuků, typicky při hladovění (ketóza), a zejm. při dekompenzovaném diabetu, kdy organismus již není schopen kompenzovat rostoucí koncentraci obou kyselin (ketoacidóza). K. lze prokazovat orientačně i v moči [keton]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství