klyzma (2. p. mn. č. klyzmat)
nálev tekutiny do konečníku a tlustého střeva. Užívá se k jeho vyčištění (např. před některými vyšetřeními – irigografií, koloskopií), při dlouhotrvající zácpě a též k podání některých léků u střevních zánětů (ulcerózní kolitidy). Též klystýr [řec. klyzo vyplachovat]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství
