kontinence
schopnost rekta, resp. močového měchýře, udržet obsah do doby volního vyprázdnění (močení, resp. defekace). Předpokladem je fyziologická funkce svaloviny stěny orgánu i svěračů, která je v obou případech výsledkem anatomického uspořádání i bezchybné inervace. Důsledkem poruchy k. je vznik inkontinence [lat. contineo držet pohromadě: con- s, dohromady; teneo držet]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství