kortikoidy

látky s účinky podobnými hormonům kůry nadledvin – glukokortikoidům, někdy též tyto hormony. Léčebně se využívá zejm. jejich protizánětlivého, protialergického a imunosupresivního, vazokonstrikčního účinku. Podávají se u řady zánětlivých chorob (revmatických, systémových, kožních, plicních, ledvinných aj.), především takových, u nichž je vhodné tlumit nadměrnou činnost imunitního systému, který se podílí na poškozování organismu (srov. autoimunita). Podobně se užívají k léčbě alergií a alergicky podmíněných stavů (anafylaktického šoku, bronchiálního astmatu, ekzémů aj.). K. se podávají celkově, možná a často výhodná je jejich místní aplikace (mast, inhalační spreje apod., srov. lokální k.). S ohledem na potlačení imunitních reakcí se nepodávají u infekčních chorob (popř. musí být současně podávána antibiotika). Tlumí řadu příznaků chronických nemocí, obv. je však nedokážou zcela vyléčit (působí morbidistaticky). Jejich dlouhodobé, zejm. celkové podávání však bývá spojeno s některými vedlejšími účinky (zvýšení tělesné hmotnosti, steroidní diabetes, úbytek kostní hmoty až osteoporóza, deprese, peptický vřed aj.). Dlouhodobé celkové podávání k. utlumí činnost kůry nadledvin, jejich náhlé a nekontrolované vysazení je proto nebezpečné (srov. hypokortikalismus). Místní používání k tomuto nebezpečí nevede (aplikace na velkou plochu kůže však může při delším podávání, zejm. u dětí, vést k celkovým účinkům). Po přerušení léčby může rovněž někdy dojít k novému vzplanutí choroby (rebound fenomén). Srov. cushingoidní [kortiko(steroid); -oid]

« Zpět

Oborové lexikony