kostní tkáň
tvrdá pojivová tkáň tvořící kosti. Zralá k. t. má dva základní typy – kompaktu a spongiózu. Dlouhé kosti jsou tvořeny převážně kompaktou v oblasti diafýzy, epifýza je převážně ze spongiózy. Ploché kosti mají spongiózu mezi dvěma vrstvami kompakty. V organismu je četnější kompakta, metabolicky aktivnější je spongióza. Vlastnosti k. t. jsou dány organickou a anorganickou složkou (pevnost, tvrdost, pružnost). K organickým látkám patří bílkoviny kolagen (zejm. typ I), osteokalcin, osteonektin, osteopontin, anorganické (minerální) látky zastupuje především hydroxyapatit (fosforečnan vápenatý) a uhličitan vápenatý. K hlavním buňkám patří osteoblasty, osteocyty, osteoklasty. Zřetelné uspořádání má kost sekundární (lamelózní), nahrazující kost primární (vláknitou), která se kromě embryonálního vývoje objevuje při hojení kosti, má méně minerálních látek a neuspořádaná kolagenní vlákna. Srov. haverský systém
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství