larynx (2. p. laryngis)
lat. hrtan. Součást horních cest dýchacích, slouží k tvorbě hlasu. Je uložen na přední straně krku a u mužů je zevně patrný jako tzv. „ohryzek“ čili „Adamovo jablko“. Tvoří ho soustava chrupavek; patří k nim chrupavka štítná (cartilago thyroidea), prstencová (cartilago cricoidea), epiglottis, chrupavky hlasivkové (cartilago arytaenoidea) a malé chrupavky na vrcholu hlasivkové chrupavky (cartilago corniculata, cartilago cuneiformis) a sezamské chrupavky. Kraniokaudálně se v něm rozlišují 3 oddíly – vestibulum (předsíň), glottis (hlasivka) a infraglotická část. Toto dělení má význam rovněž např. pro diagnostiku a prognózu karcinomu hrtanu. Srov. laryng-, koniotomie, fonace, glottis, plica vocalis [řec. larynx hrtan]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství
