Start | O nás | Maxdorf | Spolupráce



Velký lékařský slovník online…

A | B | C | D | E | F | G | H | Ch | I | J | K | L | M | N | O
P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0-9 | #


mánie

1. duševní stav charakterizovaný nadměrnou veselostí, rozjařeností a zvýšenou aktivitou. Nálada může mít expanzivní či podrážděný charakter, musí trvat aspoň jeden týden. Bývá zvýšená hovornost, aktivita, myšlenkový trysk, snížená potřeba spánku, změna chování (často riskantní). Duševní činnost, myšlení i řeč jsou zrychlené, postižený působí nezdolným dojmem a má velké sebevědomí. Dopouští se různých excesů (v sexuální sféře, v konzumu alkoholu), bezhlavě nakupuje a utrácí, spřádá ohromné plány, jejichž plnění často nedokončí, ale může jimi způsobit značné škody. Někdy může působit dojmem dobrého společníka, jeho nekritičnost a prchavost jeho myšlení však mohou posléze vyvolat v ostatních lidech negativní reakci, která může u nemocného vyprovokovat i agresivní chování. M. může mít psychotické příznaky (bludy, halucinace). K léčbě m. se mj. používá lithium, dále karbamazepin, valproát, ev. neuroleptika (srov. dysforika), účinná může být i terapie elektrokonvulzivní. M. bývá součástí maniodepresivní psychózy, při níž se střídá s depresí, která je v mnohém jejím zrcadlovým obrazem. Nižší stupeň je hypománie. Srov. afektivní poruchy 2. (zvl. ve složeninách) chorobný sklon k něčemu. Např. kleptománie, pyrománie, toxikománie [řec. mania zuřivost, šílenství, nadšení]

« Zpět


Reklama


Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.