maxilla
lat. horní čelist, jedna z kostí obličejové části lebky. Tvoří součást kostěné části patra, očnice a nosní dutiny. Vybíhají z ní výběžky, v nichž jsou zakotveny horní zuby (processus alveolaris). Uvnitř horní čelisti je jedna z vedlejších dutin nosních (viz paranazální dutiny, antrum Highmori), která bývá častým místem zánětů – sinusitid. Srov. mandibula [zdrob. z mala čelist]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství
