Start | O nás | Maxdorf | Spolupráce



Velký lékařský slovník online…

A | B | C | D | E | F | G | H | Ch | I | J | K | L | M | N | O
P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0-9 | #


meningitida

zánět (dř. zápal) mozkových blan. Bývá vyvolána bakteriemi (např. meningokoky, pneumokoky, Haemophilus influenzae, Mycobacterium tuberculosis, Borrelia burgdorferi při lymeské borrelióze), viry (např. jako součást klíšťového zánětu mozku) a vzácněji i jinými mikroorganismy (např. naeglerióza, kryptokokóza). Některé, zejm. mykotické m., jsou častější u osob s oslabenou imunitou (např. AIDS). Bakteriální, ev. mykotické m. mají hnisavý charakter. Hnisavá m. může vzniknout i šířením infekce z jiných oblastí těla, např. při mastoiditidě (tzv. otogenní m.). Některé formy jsou přenosné i mezi lidmi navzájem. M. se projevuje horečkou, bolestmi hlavy, světloplachostí, tuhnutím svalů, zejm. šíje aj. (soubor těchto příznaků se označuje jako meningeální syndrom, resp. meningeální dráždění). Kombinace se zánětem mozku se nazývá meningoencefalitida. Těžší průběh může způsobit bezvědomí, selhání jiných orgánů nebo poškození CNS s trvalými následky (např. hluchota, hydrocefalus). Součástí vyšetření je lumbální punkce s vyšetřením mozkomíšního moku, v němž bývá patologický nález (zmnožení bílých krvinek, bílkovin, změny v koncentracích glukosy, event. nález vyvolávajícího agens). Léčba se řídí příčinou a příznaky, u bakteriálních zánětů jsou nutné velké dávky antibiotik. V některých případech je možné očkování. Srov. meningismus [mening-; -itida]

« Zpět


Reklama


Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.