mitóza
buněčné dělení, při němž z jedné buňky vznikají dvě buňky dceřiné se zcela identickou dědičnou výbavou. Tento typ dělení je typický pro buňky vyšších organismů vč. člověka (s výjimkou pohlavních buněk, které vznikají meiózou). Probíhá v několika stadiích (profáze, metafáze, anafáze, telofáze), z nichž některá lze zastavit určitými léky (toho se využívá i při léčbě zhoubných nádorů a při některých genetických vyšetřeních). Součást buněčného cyklu, též M fáze. Srov. inhibitory mitózy [řec. mitos nit, vlákno]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství