Morgagni Giovanni Batista (vysl. morgaňi, 1682–1771)

italský anatom, zakladatel patologické anatomie. Po ukončení lékařské fakulty v Boloni v r. 1701 zde nastoupil jako asistent svého učitele anatomie A. Valsalvy, který jej od počátku směroval k patologicky orientovaným pitvám. Morgagni pomohl Valsalvovi s vydáním jeho díla De aure humana (1704) a v r. 1707 nastoupil na jeho místo anatomického demonstrátora. Brzy však odjel do Benátek a několik let úspěšně provozoval lékařskou praxi v rodném Forli. V r. 1711 získal katedru teoretické medicíny na univerzitě v Padově a od roku 1715 zde byl až do konce života profesorem anatomie. V letech 1706 až 1719 vydal postupně 6 svazků díla Adversaria anatomica, v němž opravil mnoho chyb svých předchůdců a nově popsal řadu struktur krku, urogenitálního systému, rekta aj. Od r. 1719 nepublikoval nic dlouhých 42 let a pracoval na díle, kterým začíná medicína jak ji známe dnes, tedy založená na objektivních faktech a kauzalitě. Jeho „De sedibus et causis morborum“ (O sídlech a příčinách nemocí, 1761) obsahuje u každé nemoci anamnézu, příznaky, léčení a vztah klinického obrazu k výsledku pitvy. Jako první popsal mozkové gumma, syfilitická aneurysmata, poruchu srdečních chlopní, srdeční blok a četné další nemoci. Viz M.-Adamsovy-Stokesovy paroxysmy, M. hernie, M. katarakta, M. lakuny, M. prostor, M. skvrny, M. syndrom, M. štěrbina

« Zpět

Oborové lexikony