Start | O nás | Maxdorf | Spolupráce



Velký lékařský slovník online…

A | B | C | D | E | F | G | H | Ch | I | J | K | L | M | N | O
P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0-9 | #


mozeček

část zadního mozku uložená v týlní oblasti dutiny lební. Je nezbytný pro udržení svalového napětí (viz tonus), pro rovnováhu a koordinaci pohybů. Vývojově má část vestibulární (archicerebellum), spinální (paleocerebellum) a cerebrální čili korovou (neocerebellum). M. se anatomicky skládá ze dvou hemisfér a střední nepárové části (vermis). Je tvořen šedou a bílou hmotou; šedá hmota tvoří kůru (na níž lze rozlišit tři vrstvy) a jádra (ncl. dentatus, emboliformis, fastigii, globosus). V kůře jsou mj. patrné Purkyňovy buňky. Má spojení s míchou, vestibulárním aparátem a jádry, s jádry zadních provazců, jádry hlavových nervů, olivou, retikulární formací; vlákna z mozečku vedou rovněž k vestibulárním jádrům, retikulární formaci, dále do thalamu, ncl. ruber. Vycházejí z kůry, větš. se přepojují v mozečkových jádrech. K poruchám m. patří ataxie, poruchy stoje, chůze, hypermetrie, adiadochokineze, intenční tremor, poruchy svalového napětí, poruchy pohybů projevující se v písmu, řeči, ev. nystagmus. Kromě zánikových projevů mohou být iritační příznaky, např. klidový třes, hypokineze. Jeho funkce je narušena např. alkoholem. Lat. cerebellum

« Zpět


Reklama


Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.