Mycoplasma

lat. rod bakterií netvořících peptidoglykan a pevnou buněčnou stěnu. Buňky mají velikost cca 100 nm, ale jsou velikostí i vzhledem pleomorfní. U člověka způsobují infekce dýchacích cest, močového a pohlavního systému, popř. i jiných orgánů. Část onemocnění probíhá lehce, někdy však může dojít např. k zánětu plic (mykoplasmová pneumonie), zánětu jater, mozkových blan aj. Léčebně jsou účinná některá antibiotika (např. tetracyklin, nikoliv však peniciliny, které působí na syntézu bakteriální stěny). Kultivačně jsou náročné, jsou však schopny přežívat na umělých bezbuněčných půdách. Významnou složkou jejich buněčné membrány je cholesterol. Starší označení PPLO. Srov. Mollicutes, Ureaplasma [myko-; řec. plasso tvořit, plasma něco vytvořeného, výtvor]

« Zpět

Oborové lexikony