myokarditida
zánět srdečního svalu (myokardu). Etiologicky se uplatňují viry (zejm. enteroviry – Coxsackie, ECHO), bakterie, mykoplasmata, paraziti apod.; m. může vzniknout v rámci revmatické horečky. M. často vzniká jako komplikace celkové, mnohdy virové infekce, a to během infekce i po ní. Poškození myokardu je vyvoláno nejč. imunitními mechanismy nebo toxickým působením. Klinické příznaky jsou různě výrazné, někdy spíše nenápadné a diagnóza m. může být opomenuta. Kromě celkových příznaků mohou být nejrůznější poruchy srdečního rytmu, netypická bolest na hrudi, v těžších případech příznaky srdečního selhání. K diagnóze lze použít EKG (arytmie, nespecifické změny či změny simulující ischemii), echokardiografii (dilatace, posouzení kontraktility), katetrizaci s možností biopsie, laboratorní vyšetření (nespecifické projevy zánětlivého postižení), vyšetření k stanovení etiologie (mikrobiologie, sérologie). V léčbě je důležitý naprostý a relativně dlouhodobý klid na lůžku s pozdější rehabilitací. Léčba je částečně symptomatická (léčba arytmií, ev. selhání), protizánětlivá (zejm. nesteroidní antiflogistika v pozdější fázi, v těžkých případech prednison či imunosupresiva), podle možností pak kauzální (protivirová). Neléčené m. mohou vést k dilatační kardiomyopatii [myokard; -itida]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství