nervus ischiadicus

lat. sedací nerv, ischiadikus. Nejsilnější nerv v těle. Míšní nerv vycházející z křížové nervové pleteně (plexus lumbosacralis). Z pánve vystupuje ve foramen ischiadicum majus pod m. piriformis. Probíhá v hloubce zadní strany stehna na m. adductor magnus zakryt bicepsem stehna a zásobuje svými dalšími větvemi značnou část dolní končetiny. Na stehně inervuje zadní skupinu svalů (m. semimembranosus, m. semitendinosus, m. biceps femoris, část m. adductor magnus). Dále zásobuje svými větvemi všechny svaly od kolena dolů, senzitivně od fossa poplitea celou dolní část končetiny. Nad podkolenní jamkou se dělí na společný lýtkový nerv (n. peronaeus communis) a holenní nerv (n. tibialis). Srov. ischialgie [řec. ischion kyčel od ischo držet; snad že drží tělo při sezení]

« Zpět

Oborové lexikony