neuron
nervová buňka, základní stavební a funkční jednotka nervového systému. Je tvořena buněčným tělem a buněčnými výběžky (axonem a dendrity). Významnou vlastností n. je schopnost tvořit, vést a předávat vzruchy (impulsy). S tím souvisí elektricky nabitá membrána schopná depolarizace. Komunikace n. navzájem a s cílovými orgány (např. svalem) se uskutečňuje na synapsi pomocí neurotransmiterů. V nervovém systému je cca 20 miliard neuronů, které v podstatě nejsou schopny dělení. Jde o vysoce specializované a diferencované buňky, kterých v nervovém systému existuje velké množství druhů s různou morfologií a funkcí (např. pyramidové buňky v kůře, Purkyňovy buňky v mozečku, n. v sítnici aj.) [řec. neuron šlacha; viz poznámku u hesla nerv]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství