opioidy (opiáty)

léky původně získané z opia, nejznámější je morfin a kodein. V medicíně tradičně používané pro tlumení silných bolestí (anodyna, opiátová analgetika) a tišení kašle (opiátová antitusika). Vyvolávají zácpu (srov. antidiaroika), miózu, tlumí dechové centrum, snižují činnost řasinek atd. Na morfin, kodein a jejich deriváty (diacetylmorfin – heroin, dikodid – „braun“) vzniká poměrně rychle výrazná fyzická drogová závislost, charakterizovaná projevy abstinenčního syndromu tzv. opiátového typu (bolesti svalů a kloubů, pocení, slzení, průjem). Později byly vyvinuty syntetické přípravky se stejnými nebo silnějšími účinky a menším rizikem vzniku závislosti, což je dáno působením na různé opioidní receptory i jejich mírou agonismu či částečného antagonismu. Mezi o. patří řada léků (pethidin, fentanyl, pentazocin, nalorfin aj.). Pro zacházení s nimi ve zdravotnických zařízeních platí zvláštní předpisy. V organismu vznikají endogenní o. – endorfiny, enkefaliny [opium; -oid]

« Zpět

Oborové lexikony