Orthomyxoviridae

lat. ortomyxoviry, čeleď RNA obalených virů velikosti cca 80–120 nm a sférického či vláknitého tvaru. Genom je tvořen jednovláknovou RNA s negativní polaritou. Jsou citlivé vůči běžným rozpouštědlům a teplu, za pokojové teploty mohou však delší dobu přežívat (má význam pro přenos). Hlavním představitelem je virus chřipky. Typy A a B tvoří rod Influenzavirus, typ C je odlišný. Hlavními povrchovými antigeny jsou hemaglutinin a neuraminidáza. Jejich proměnlivost u typů A a B je podstatou jejich antigenní variability (srov. antigenní drift, shift). Hostitelem kromě člověka mohou být i některá zvířata (např. vepři, ptáci), přičemž střídání hostitelů a rekombinace virů může být podkladem antigenních změn. Hemaglutinin má význam pro adhezi buněk, neuraminidáza štěpí molekuly v slizničním hlenu a přispívá k patogenezi. Proti oběma vznikají v lidském organismu protilátky, které mají protektivní účinek (prodělaná onemocnění, vakcinace). V současnosti vyvolávají lidská onemocnění viry H1N1 a H3N2. U pacientů s ptačí chřipkou v jihovýchodní Asii byly zachyceny typy H5, H7, H9 v kombinaci s různými neuraminidázami (zejm. H5N1)

« Zpět

Oborové lexikony