Start | O nás | Maxdorf | Spolupráce



Velký lékařský slovník online…

A | B | C | D | E | F | G | H | Ch | I | J | K | L | M | N | O
P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0-9 | #


panická porucha

zvláštní typ úzkostné poruchy, postihuje asi 3 % populace; vyznačuje se opakujícími se nevyprovokovanými záchvaty silné úzkosti (kombinované se strachem ze smrti nebo ze ztráty sebekontroly) v trvání desítek sekund až minut. Tyto záchvaty se nazývají panické ataky. Ataky vznikají náhle, často spontánně, nelze je předvídat, jsou časově ohraničeny. Bývá řada příznaků z oblasti vegetativního nervstva, oběhového systému – palpitace, pocení, třes, obtížné dýchání, bolesti či nepříjemné pocity na hrudníku, nauzea, závrať, chvění, třes, derealizace, strach ze smrti či z možnosti „zešílení“, návaly apod. Diagnóza je založena na příslušných diagnostických kritériích s nutností vyloučit organickou příčinu. Bez adekvátní léčby je průběh obv. chronický. Pacienti jsou mnohdy opakovaně internisticky vyšetřováni bez nálezu. Tělesné příznaky mohou svou intenzitou nad prožitkem úzkosti převažovat. Až třetina záchvatů vzniká v době spánku. V průběhu choroby se zpravidla rozvíjejí sekundárně projevy agorafobie. Příčina není známa, ale vznik choroby souvisí pravděpodobně s drobnými změnami organickými a funkčními v oblasti mozkového kmene s úzkou vazbou na centra řídící dýchání. Léčbou volby je alprazolam nebo antidepresiva (SSRI), prospěšná je rovněž psychoterapie. Běžná anxiolytika panickou poruchu neovlivňují. Též epizodická paroxysmální úzkost

« Zpět


Reklama


Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.