parafunkce

stomat. nevědomě probíhající a stereotypně opakované zcela afunkční pohyby dolní čelisti, které se mohou vyskytovat ve dne i v noci. Příčinou p. je změna programového vzoru pohybů dolní čelisti buď periferní poruchou, nebo poruchou centrálního nervového systému vyvolanou např. epilepsií, bolestí, psychickým vypětím. Pro svůj negativní vliv na žvýkací systém je někdy označována jako autodestrukce orofaciálního systému. Podle vztahu horního a dolního zubního oblouku odlišujeme 2 typy: p. okluzní (dochází k okluzi žvýkací plochy horního a dolního zubního oblouku, typicky při bruxismu) a p. nonokluzní (k okluzi nedochází). Srov. dysfunkce [para-; funkce]

« Zpět

Oborové lexikony