polysacharidy
látky vznikající spojením mnoha molekul monosacharidů, polykondenzáty monosacharidů s velkou rozmanitostí a dosud ne zcela probádanou molekulární strukturou; monosacharidy jsou navzájem vázány na poloacetalovém hydroxylu jedné monosacharidové molekuly a alkoholickém hydroxylu molekuly další (snadnost hydrolýzy těchto glykosidových vazeb se liší podle typu spojení, molekulové hmotnosti, rozvětvení apod., chemické a fyzikální vlastnosti závisejí zejm. na nadmolekulární struktuře, mezimolekulárních vazbách atd.). Od monosacharidů se odlišují zejména malou rozpustností (popř. nerozpustností či tvorbou koloidních roztoků) ve vodě. Jde o nejrozšířenější skupinu sacharidů vyskytující se v mnoha přírodních makromolekulárních látkách jako hlavní či funkčně ohraničená komponenta. Jejich výskyt v přírodě se rozprostírá od celulosy a škrobů až po živočišné glykogeny. Přírodní p. lze dělit na stavební (celulosy, rostlinné tkáně) a rezervní (zásobní zdroje energie, škrob, rozpustná amylosa a nerozpustný amylopektin), nehledě na ty, které jsou součástí jiných látek. Srov. oligosacharid [poly-; sacharid]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství