porfyriny

cyklické tetrapyrrolové sloučeniny obsahující systém konjugovaných dvojných vazeb odpovědný za typické absorpční maximum ve fialové části spektra, tzv. Soretovo maximum (Soretův spektrální pruh, cca 400 nm), tj. též za sytě červenou barvu porfyrinů a jejich fotodynamické vlastnosti. Rozlišují se metaloporfyriny (např. hem), které obsahují chelatačně vázaný atom kovu, a volné porfyriny. Ty jsou v přírodě prekurzory hemu, u rostlin a dalších fotosyntetických organismů také prekurzory chlorofylu; fyziologickou formou porfyrinových meziproduktů při syntéze hemu jsou redukované porfyrinogeny (uro-, kopro- a protoporfyrinogen), teprve hem je porfyrin. V organismu bývají p. za normálních okolností jen ve stopových množstvích, jejich množství se zvyšuje při některých porfyriích. Volné porfyriny fyziologicky produkuje např. bakterie Propionibacterium acnes a dále Harderova žláza hlodavců, exokrinní žláza ústící do spojivkového vaku. Laboratorně důležitou vlastností porfyrinů je jejich výrazná fluorescence vybuzená UV zářením. Srov. harderoporfyrin, hematoporfyrin, koproporfyrin, protoporfyrin, uroporfyrin, chlorofyl [řec. porfyros sytě červený, z porfyra nachovec, plž, který byl v antice hlavním zdrojem červeného barviva; odtud lat. purpureus]

« Zpět

Oborové lexikony