pupečník
provazcovitý útvar spojující břišní stěnu zárodku s placentou, přes niž plod získává z mateřské krve živiny, kyslík a kudy odevzdává zplodiny své látkové výměny. Procházejí jím dvě tepny a jedna žíla. U zralého plodu je asi 50 cm dlouhý, má 8–10 mm v průměru, tvoří jej rosolovité vazivo (Whartonův rosol) kryté na povrchu jednovrstvým plochým epitelem amnia. P. probíhají v nepravidelných spirálách pupeční cévy, při jeho úponu do placenty se může vyskytovat cystě podobný zbytek žloutkového váčku. Srov. omfalo-, umbilikální. Lat. funiculus umbilicalis
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství