rektum (intestinum rectum)

konečník, součást trávicího ústrojí. Konečná část střeva uložená v malé pánvi, která zadržuje stolici (kontinence) a podílí se na vyprazdňování (defekaci). Horní tři čtvrtiny r. tvoří ampulla recti, dolní, užší úsek je canalis analis (anální kanál). R. vyúsťuje řitním otvorem (viz anus). Ve sliznici r. jsou obv. tři příčné Houstonovy řasy (střední se označuje jako Kohlrauschova). Submukóza je řídká, svalovina silně vyvinutá. Seróza kryje r. jen v kraniální části, kde vzniká krátké mezorektum. Důležitý je vztah r. k ostatním orgánům malé pánve, u muže je ventrálně od r. močový měchýř a kaudálněji pak semenné váčky a prostata (kterou lze per rectum hmatat), u ženy děloha a pochva (srov. excavatio rectouterina, resp. rectovesicalis). Rektum je (spolu se sigmoideem) místem častého vzniku kolorektálního karcinomu, dalšími typickými afekcemi r. jsou proktitida, hemoroidy a anální fisury. Nemocemi r. se zabývá proktologie. Srov. per rectum, prokt-, anorektum, rektosigmoideum [lat. rectus přímý]

« Zpět

Oborové lexikony